ŽEŇ OBJEVŮ 2019 (LIV.)

PSÁNO PRO KOZMOS, BRATISLAVA

Autori: David Ondřich a Jiří Grygar

Věnováno památce českých a slovenských astronomů Milana Burši (*1929), Karla Kudely (*1946) a Tomáše Pertileho (*1933).

Předmluva.

V roce 2019 jsme si připomínali několik významných astronomických jubileí, z  nichž první patří všem oborům přírodních věd. Před 150 lety v  r. 1869 zveřejnil Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834-–1907) své stěžejní dílo – periodickou tabulku prvků, která se vyznačovala tím, že v  tabulce autor předpověděl vlastnosti v  té době ještě neznámých prvků. 28. července 1919 byla v  Bruselu založena Mezinárodní astronomická unie. 6. listopadu 1919 přednesl Arthur Eddington v  Londýně na společné schůzi Královské astronomické společnosti a Královské společnosti zprávu o tom, že zpracováním pozorování z  úplného zatmění Slunce pozorovaném britskými expedicemi do Sobralu v  Brazílii a na Princův ostrov poblíž západní Afriky byla potvrzena Einsteinova předpověď o velikosti odchylky světla hvězd v  okolí zatmělého Slunce. Tento výsledek způsobil rychlé přijetí obecné teorie relativity. Když byla koncem dubna 2018 zveřejněna druhá databáze sondy Gaia, umožnilo to připraveným astronomům využít těchto přesných poloh, vzdáleností a velikostí vektoru pohybu k  záplavě publikací zasahujících do většiny oborů současné astronomie, od pozorování planetek až po blízké galaxie. Tento trend plynule pokračoval i v  r. 2019. Koncem srpna 2018 objevil ruukrajinskýský astronom amatér G. Borisov druhého interstelárního vetřelce – poměrně jasnou kometu, jež byla počátkem r. 2019 v  maximu své jasnosti. Hned na Nový rok 2019 proletěla americká kosmická sonda New Horizons v  blízkosti menšího tělesa Edgeworthova-Kuiperova pásu a poslala kvalitní údaje o slepenci dvou planetek. Silným hráčem v  kosmonautice se v  r. 2019 stala Čína, která jako první dopravila na odvrácenou stranu Měsíce kosmickou stanici a vozítko. Stalo se tak půlstoletí od prvního úspěšného přistání kosmické lodi Apollo 11 na povrchu Měsíce. Japonská kosmická agentura dopravila ke křižující planetce Ryugu kosmickou sondu, jež zahájila dálkové i kontaktní studium planetky, které v  r. 2019 vyvrcholilo odběrem vzorků z  regolitu planetky a odstartováním k  návratu sondy. Podobnou misi ke křižující  planetce Bennu uskutečnila americká NASA a podle všeho bude i tato výprava úspěšná. V  dubnu toho roku zveřejnil mezinárodní tým radioastronomů první snímek stínu černé veledíry v  galaxii M87 v  souhvězdí Panny. Jde o spolupráci obřích radioteleskopů pracujících synchronně od stanic v  Grónsku, USA, Evropě, Jižní Americe až na jižním pólu. Velmi rychle se zvětšuje počet zachycených signálů gravitačních vln při splývání hvězdných černých děr a neutronových hvězd díky stále se zvyšující citlivosti aparatur LIGO a Virgo. Naproti tomu se zkomplikovaly některé údaje o rozpínání vesmíru a stále chybí přímé údaje o o  hmotnosti neutrin a vysvětlení povahy rychlých rádiových záblesků, jejichž počet se přitom přiblížil stovce úkazů. Je tedy jisté, že i v  příštích letech budou mít astronomové rozhodně práce nad hlavu, pokud to nezkazí plánované vypuštění stovky tisíc komerčních družic projektu Starlink a dalších firem.

OBSAH:
Späť na hlavnú stránku ŽEŇ OBJEVŮ.
Späť na hlavnú stránku Astronomického ústavu SAV.
Tvorca HTML: Richard Komžík
rkomzik@ta3.sk

Dátum poslednej zmeny: 04. septembra 2021