ŽEŇ OBJEVŮ 2018 (LIII.)

Autori: Jiří Grygar a David Ondřich

Věnováno památce českých a slovenských astronomů Michaela Dopity (*1946), Ludmily Fritzové-Švestkové (*1929), Pavla Mayera (*1932), Eduarda Pitticha (*1940) a Rostislava Webera (*1924).

Předmluva.

V r. 2016 došlo opět k velkolepým objevům, které jsou založeny jak na pozorování stále výkonnějšími aparaturami, ale také prodlužováním období s kvalitními daty archivní astronomie. Nemohli jsme ale opomenout objevy o historii a současných perspektivách Země jako jedinečného kosmického objektu, kde se lidé stále více stávají aktivním a sobě nebezpečným činitelem ovlivňování fyzikálních, chemických a biologických parametrů pro život v tenké slupce biosféry, která existuje už asi 3,5 mld. let. Díky bezpilotní kosmonautice získáváme jedinečná data o mnoha tělesech Sluneční soustavy, tj. o planetách, trpasličích planetách, planetkách, kometách a dokonce už i o interstelárních návštěvnících. Fantasticky se před námi otvírá pestrý svět exoplanet, výrazně se zlepšují údaje o vzniku hvězd a planetárních soustav díky mikrovlnné observatoři ALMA. Téměř do všech astronomických disciplin zasahují průběžné výsledky astrometrické a spektroskopické družice Gaia (ESA). V provozu jsou už tři observatoře pro pozorování gravitačních vln a toto nové astronomické pásmo se rychle dostává z dětských střevíčků do plnohodnotné složky experimentální astronomie. Pokračuje výzkum energetických neutrin aparaturou IceCube na jižním pólu a díky gravitačnímu čočkování se daří pomocí velkých dalekohledů dohlédnout až do epochy 500 mil. let po Velkém třesku. Je také potěšující, že v řadě oborů získávají špičkové výsledky naši astronomové, kteří mimo jiné díky podílu na na projektech ESO, ALMA, Pierre Auger Observatory, slunečním teleskopu GREGOR s adaptivní optikou a budoucímu přehlídkovému teleskopu LSST jsou čím dál tím více viditelní ve světové astronomii.