ŽEŇ OBJEVŮ 2020 (LV.)

Autori: David Ondřich a Jiří Grygar

Věnováno památce českých a slovenských astronomů Luboši Perkovi (*1919) a Jozefu Tremkovi (*1930).

Předmluva.

Počátkem roku 2020 propukla postupně po celém světě nákaza virové choroby covid-19, jež až dosud stále ovlivňuje celý obydlený svět. Dotýká se negativně prakticky každého člověka, a omezuje veškerou lidskou činnost. Navzdory tomu astronomie má výhodu, že zkoumá objekty za hranicemi zemské atmosféry, kde žádné viry nejsou. Dnes jsou ale i všechny velké pozemní dalekohledy a radioteleskopy řízeny na dálku. Hlavně však není nijak omezen provoz astronomických zařízení, jež pracují ve sterilním prostředí kosmu a byly vypuštěny před mnoha lety. Hlavním příkladem jsou kosmické sondy Voyager 1 a 2, s nimiž je stále spojení. Vědecké údaje o stavu kosmického prostoru ve vzdálenosti až 150 au od Země přicházejí téměř plynule. Voyager 1 se za rok vzdálí o 3,6 au (540 mil. km) a Voyager 2 o 3,3 au (téměř 500 mil. km). Horší je to ovšem s projekty, jejichž hardware se teprve vyrábí, což vyžaduje manuální práci a dopravu do míst vhodných k pozorování. Příkladem je stavba obřího teleskopu ELT (Extremely Large Telescope) v Chile nebo budování radioastronomické aparatury SKA (Square Kilometer Array) v Austrálii a Jižní Africe. Během roku 2020 pokračovalo zpracování obrovského množství informací sondy Cassini-Huygens, která po dobu více než 13 let zkoumala zblízka Saturn, soustavu jeho měsíců a několik prstencových pásů. V r. 2020 byla publikována podrobná geomorfologická mapa měsíce Titan a dále potvrzen poměrně rychlý úprk Titanu od Saturnu tempem 110 mm/rok díky efektu rotačního uzamčení.

Zcela nečekaně se podařilo rekonstruovat složitý dopad modulu Philae kosmické sondy Rosetta, jenž se zdánlivě nepovedl. Selhaly totiž všechny tři mechanismy, jež měly modul přidržet při sestupu na jádro komety Čurjumov-Gerasimenková na rovinném povrchu. Modul se proto při dopadu odrazil, ale naštěstí nedosáhl únikové rychlosti, takže po balistické dráze narazil na povrch komety na zprvu neznámém místě a odrazil se po druhé, aby po dalším skoku zapadl do útesu, kde se konečně usadil. Podrobným rozborem údajů z čidel na sondě i na modulu se však ukázalo, že modul o hmotnosti 100 kg se stal docela výkonným geologickým kladivem, které umožnilo díky třem úderům o povrch určit tvrdost terénu a tím i mechanické vlastnosti povrchu dokonce na třech místech. Díky druhému vydání katalogu družice Gaia se podařilo zjistit další rodiny hvězd, jež v Galaxii postupně vznikaly v samostatných vlnách různého stáří. Výrazně se však zkomplikovala hodnota Lemaîtrovy-Hubbleovy konstanty tempa rozpínání vesmíru. Dnes mají astronomové k dispozici asi půl tuctu dosti přesných metody určit tempo rozpínání vesmíru. Jenže místo konvergence konstanty se různé metody kupí kolem dvou nepřekrývajících čísel. Následkem toho se zhoršila data o Hubbleově stáří vesmíru v rozmezí 12,7÷14,2 mld. let. Naproti tomu se výrazně zrychlila detekce gravitačních vln. Zatímco v prvních dvou kampaních se pozorovalo za dva roky asi 10 signálů, po zapojení italské aparatury Virgo a různých zlepšeních závěsů zrcadel a časové komprese signálů bylo ve třetí kampani pozorováno již kolem 50 signálů při splývání hvězdných černých děr a dva signály při splynutí neutronových hvězd. Lze očekávat, že brzy budou signály gravitačních vln pozorovatelé každý týden a postupně i jednou denně.

Astrofyzika a kosmologie bodovala v letech 2019 i 2020 při udělování Nobelových cen za fyziku. V r. 2019 získal polovinu cenu James Peebles za precizní teoretické podněty v kosmologii a po čtvrtině ceny Michel Mayor s Danielem Quelozem za objev první exoplanety u hvězdy podobné Slunci. Následně v r. 2020 dostal polovinu ceny Roger Penrose za důkaz, že z obecné teorie relativity jednoznačně vyplývá, že musí existovat černé díry. Reinhard Genzel a Andrea Ghezová dostali po čtvrtině ceny za pozorovací důkaz, že v centru naší Galaxie existuje černá díry gigantické hmotnosti přes 4 mil. M_ʘ. Pokud byste o tuto cenu chtěli usilovat, doporučuji, abyste se vrhli na teorii. Jak patrno, v tom případě stačí koupit si starší počítač v bazaru a připojit se na internet. Stavět složité aparatury s předtím nedosažitelnými parametry komitét pro Nobelovy ceny považuje za menší výkon. Tak se stalo, že za objev Higgsova bosonu byli odměněni pouze dva teoretici, a na tvůrce složitého experimentu nezbylo.