ŽEŇ OBJEVŮ 2009 (XLIV.)

Autor: Jiří Grygar

Věnováno památce RNDr. Zdeňka Ceplechy, DrSc. (1929-2009) z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a RNDr. Bohuslava Lukáče, CSc. (1943-2009) ze SÚH v Hurbanově.

Úvodem.

Rok 2009 se zapsal do astronomické historie hlavně tím, že z iniciativy Mezinárodní astronomické unie (IAU) a pod patronací OSN i UNESCO byl vyhlášen jako Mezinárodní rok astronomie s cílem přiblížit moderní astronomické poznatky nejširší veřejnosti od dětí v mateřských školách až po seniory. Podnětem pro výběr termínu bylo 400. výročí prvních Galileových pozorování oblohy jím sestrojeným dalekohledem, ale u nás jsme si při té příležitosti připomněli ještě dvě další výročí, a to 400 let od uveřejnění Keplerova spisu "Astronomia Nova", v němž autor formuloval první dva Keplerovy zákony, jakož i padesátileté výročí objevu Příbramského meteoritu - prvního "meteoritu s rodokmenem" na světě. Nejnovějším přírůstek do tohoto exkluzivního klubu pouhého tuctu meteoritů za půlstoletí zaznamenali ondřejovští astronomové na australské bolidové síti, osazené jejich automatickými kamerami.V témže roce se konalo XXVII. valné shromáždění IAU v Riu de Janeiro, které mj. poukázalo na to, že astronomie se nyní velmi úspěšně rozvíjí v zemích někdejšího třetího světa, především v Číně, Indii, Brazílii a Chile; počet členů IAU po kongresu v Riu překročil 10 tisíc.

Připomněli jsme si též 40. výročí prvního přistání člověka na Měsíci, kde od té doby stále fungují zrcadlové retroreflektory umožňující nyní měřit vzdálenost Měsíce od Země s udivující přesností ±1 mm. V květnu 2009 se uskutečnila velmi úspěšná poslední údržba a inovace přístrojů Hubbleova kosmického teleskopu (HST), jenž dosahuje v některých hodnotách až o dva řády lepších technických parametrů, než jaké měl v době svého vypuštění. Kosmická sonda Cassini získala v r. 2009 další pozoruhodné údaje o Saturnových družicích Titan, Enceladus aj. a přispěla k rozmnožení počtu přirozených družice Saturnu na rekordních 65 objektů. Nástup 24. cyklu sluneční činnosti v r. 2009 začal velmi rozpačitě, Slunce bylo po celý rok téměř bez skvrn, až to budilo obavy, zda nepřichází další "Maunderovo minimum". Počet objevených exoplanet přesáhl už 400 objektů, některé z nich jsou doslova bizarní. Koncem dubna 2009 zazářil v souhvězdí Lva dosud nejvzdálenější zábleskový zdroj záření gama - zmíněné vzplanutí se odehrálo jen 630 mil. let po velkém třesku. Poprvé se podařilo díky radiointerferometrii určit trigonometrické vzdálenosti mezihvězdných mračen vzdálených řádově kiloparseky. Mimořádně zajímavé výsledky o zdrojích záření gama v blízkém i vzdálenějším vesmíru poskytla družice Fermi již po prvním roce provozu na oběžné dráze. Žeň astronomických objevů roku 2009 byla vskutku pestrá a bohatá.