ŽEŇ OBJEVŮ 2010 (XLV.); PSÁNO PRO KOZMOS, BRATISLAVA

V uplynulém roce se při výzkumu sluneční soustavy neobyčejně činily kosmické sondy MESSENGER u Merkuru, Venus Express u Venuše, MRO a modul Phoenix u Marsu jakož i vytrvalá sonda Cassini u Saturnu, zatímco Jupiter dostal další dva zásahy drobnými tělesy Sluneční soustavy. Hned na počátku roku se podařilo poprvé prokázat aktuální srážku dvou těles v hlavním pásu planetek a japonská sonda Hajabusa dopravila v létě 2010 na Zemi po sedmi letech od startu pouzdro s prachovými zrnky z povrchu planetky Itokawa. K celé sérii překvapivých objevů došlo opět při výzkumu exoplanet, když se do jejich vyhledávání úspěšně zapojila americká umělá družice Kepler, která metodou transitů objevuje postupně desítky exoplanet a exoplanetárních soustav. Čeští astronomové amatéři se dostali při pozorování tranzitů exoplanet na světovou špičku, neboť se na pozemních pozorováních tranzitů podílejí plnou pětinou.

Po celý rok se nejrůznější dalekohledy na Zemi i na oběžné dráze podílely na podrobném sledování dlouhého a velmi vzácného zákrytu dvojhvězdy ε Aurigae a po více než třicetiletém úsilí se astronomům podařilo vysvětlit, proč stáčení přímky apsid u dvojhvězdy DI Herculis je 4x menší, než jak vyplývalo z výpočtů podle obecné teorie relativity. Během roku se podařilo objevit supernovu, která byla v maximu jasnosti o dva řády svítivější než dosud rekordní supernovy třídy Ia. Rekordy padly také díky objevům nejvzdálenější kupy galaxií, nejvzdálenějšího zábleskového zdroje záření gama (GRB) i nejvzdálenější galaxie. Pomyslný kosmologický žebřík vzdáleností se tak protáhl až do vzdálenosti 4 gigaparseky, tj. do minulosti jen 590 mil. let po velkém třesku.

V dubnu 2010 jsme si připomínali 20. výročí vypuštění veleúspěšného Hubbleova kosmického teleskopu (HST) a v témže měsíci oznámila Evropská jižní observatoř (ESO), že do r. 2020 vybuduje na Cerro Armazones v Chile největší pozemní dalekohled světa s průměrem primárního zrcadla téměř 40 metrů. Ve vyspělých zemích světa roste tempo astronomického výzkumu rychleji, než jak v nich přibývá obyvatel. Roční přírůstky údajů v databázích astronomických institucí přesáhly petabyty údajů, takže tato skutečnost se podepisuje i na rozsahu (a bohužel i zpožďování) Žní objevů.