ŽEŇ OBJEVŮ 2011 (XLVI.)

Autor: Jiří Grygar

Věnováno památce českého astronoma amatéra Gerarda ONSORGEHO (^*1931) z Doveru (N.J.; USA), RNDr. Jaroslava Ruprechta, CSc. (^*1931) z Astronomického ústavu AV ČR v Praze, RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. (^*1931) z ASÚ AV ČR v Ondřejově, Ing. Antonína TLAMICHY, CSc. (^*1930) z téhož ústavu a Ing. Ludmily WEBEROVÉ, CSc.(^*1922) z Astronomického ústavu AV ČR v Praze.

Úvodem.

V předjaří r. 2011 se podařilo bezpečně zaparkovat sondu MESSENGER na oběžné dráze u Merkuru, v létě ukončil Neptun celý oběh kolem Slunce od svého epochálního objevu v září 1846 a kosmická sonda Hajabusa navzdory všem technickým komplikacím skutečně dopravila na Zemi vzorky z povrchu planetky Itokawa. V srpnu 2011 zaparkovala sonda Dawn rovněž bezchybně u planetky Vesta a těsně před Vánoci přežila kometa Lovejoy těsný průlet nad Sluncem. Družice Kepler s neobyčejnou vytrvalostí objevila řadu tranzitujících exoplanet s neuvěřitelně rozdílnými parametry drah a přehlídková infračervená družice WISE pozorovala více než 150 tisíc planetek,

V galaxii M101 vzplanula nejbližší supernova za posledních 40 let a družice Fermi zkoumala obří bubliny rentgenového a gama záření obklopující hlavní rovinu Galaxie. Ve dvou galaxiích v souhvězdích Lva a Vlasů Bereniky byly rozpoznány černé veledíry o hmotnostech řádu 10 GM_☉ a ve vzdálené galaxii v souhvězdí Draka bylo pozorováno více než měsíc trvající rentgenové vzplanutí s maximálním zářivým výkonem 10 TL_☉. Během roku 2011 byly různými přístroji na Zemi i na družicích překonány rekordy ve vzdálenostech kup galaxií, kvasarů, zábleskových zdrojů záření gama a nakonec i samotných galaxií, takže pozorování pronikla k minulosti vesmíru pouhých 460 milionů let po velkém třesku. Velká zásluha na pronikání do hlubin vesmíru patří HST, jenž je od r. 2009 v nejlepší technické kondici za celou dobu svého více než dvacetiletého provozu a uskutečnil v létě 2011 již milionté vědecké pozorování.

Astronomie tak navzdory ekonomickým problémům řady států v Evropě i na dalších kontinentech nepochybně vzkvétá, takže postihnout aspoň zlomek těch nejdůležitějších objevů je časově čím dál tím náročnější. Tím také chci aspoň trochu omluvit narůstající zpoždění ve shrnutí objevů za daný rok. Dávám však přednost kontinuitě těchto přehledů od r. 1966 před jejich drastickým omezením na náhodný výběr několika hrozinek na rozpínajícím se dortu astronomických poznatků.