ŽEŇ OBJEVŮ 2012 (XLVII.)

Autor: Jiří Grygar

Věnováno památce Prof. RNDr. Jana Horského, DrSc. (^*1940) z Přírodovědecké fakulty MU v Brně; Mgr. Ivana Molnára (^*1930) z Astronomického kabinetu v Galantě); Mgr. Dalibora Nedbala (^*1980), PhD. z MFF UK v Praze; Ladislava Schmieda (^*1927), dlouholetého pozorovatele Slunce z Kunžaku a Mgr. Antonína Vítka, CSc. (^*1940) ze Základní knihovny AV ČR v Praze.

Úvodem.

V roce 2012 jsme mohli naposledy ve svém životě pozorovat přechod planety Venuše přes sluneční kotouč, protože příští přechod bude ze Země pozorovatelný až v r. 2117. Kosmická sonda Dawn poskytla podrobné údaje o povaze planetky Vesta a u jedné složky nejbližší trojhvězdy α Centauri byla objevena rozžhavená exoplaneta jen o něco hmotnější než Země. Přestože zákrytová dvojhvězda ε Aurigae byla během dlouhého zákrytu v letech 2009-2011 pozorována všemi dostupnými prostředky moderní astronomie, zůstává tato soustava s dlouhou oběžnou dobou 27 roků po zpracování nových měření stále záhadná.

V blízkosti černé veledíry v jádře naší Galaxie se podařilo objevit hvězdu, jež na své protáhlé eliptické dráze se přibližuje k veledíře na vzdálenost pouhých 11 světelných hodin (80 AU). Souběžně se k veledíře v r. 2012 přibližovalo mezihvězdné mračno G2 rychlostí již 2,4 tis. km/s a mělo by v pericentru obletět veledíru ve vzdálenosti jen 260 AU. Vylepšený Hubbleův kosmický teleskop dokončil snímkování extrémně hlubokého pole (XDF) započaté již v r. 2003 se souhrnnou expozicí téměř dvou dnů. Na snímku je vidět na 5 tisíc galaxií, z nichž ty nejvzdálenější vidíme ve vzdálenosti přes 13 mld. let.

Přes nejrůznější finanční omezení astronomie přináší téměř denně nové a nečekané objevy, takže výběr aspoň stručných údajů o těch, které považuji za nejzajímavější, je rok od roku časově náročnější.