Tvorca HTML: Richard KomžíkAutor: Jiří Grygar
Uplynulý rok byl mnohonásobně jubilejní už kvůli kulatosti svého letopočtu, tj. od r. 1600 šlo o první sekulární přestupný rok v gregoriánském kalendáři a současně o poslední rok XX. století a II. tisíciletí. Shodou okolností jde též o poměrně neuvěřitelné půlkulaté výročí těchto astronomických přehledů. Neuvěřitelné alespoň pro pisatele, jenž vůbec netušil, když připravoval pro časopis Říše hvězd svůj pětistránkový článek s týmž titulem, zahrnující některé významné objevy astronomie v r. 1966, že se bude o něco podobného pokoušet ještě na počátku XXI. století, a že mu takový pokus zabere navzdory pokrokům ve výpočetní technice veškerý volný čas. Žně objevů pak vycházely každoročně ve stále se zvětšujícím rozsahu v Říši hvězd až do přehledu za r. 1994, který představoval rekordních 189 str. normalizovaného rukopisu, tj. menší knihu. Od přehledu 1995 vycházejí Žně v Kozmosu a jejich rozsah se pohybuje od 112 str. (r. 1996) po 177 str. (r. 1998); také loni činil solidních 164 str.; uvidíme, jak to dopadne v roce jubilejním.
Když už jsme u těch jubileí, v r. 2000 jsme si připomněli mj. dvousté výročí objevu infračerveného záření jednoduchým, avšak důmyslným pokusem s teploměry ve slunečním spektru, který v r. 1800 vykonal William Herschel. Loni to také bylo 150 let od první fotografie hvězdy (Vegy), kterou pořídil William Bond. Konečně pak 14. prosince 1900 přednášel Max Planck poprvé o svém objevu vztahu pro spektrální rozložení záření černého tělesa, přičemž vyslovil proslulou hypotézu o kvantové povaze elektromagnetického záření. Stal se tak praotcem kvantové fyziky, jež tak významně ovlivnila naše životy zvláště od druhé poloviny XX. století, a zásadně změnila i astronomii a astrofyziku.
Tvorca HTML: Richard Komžík
Dátum poslednej zmeny: 06. mája 2002